Bekasina otavní (Gallinago gallinago), i takového krásného a vzácného bahňáka o velikosti kosa hostí podmáčené louky v Chráněné krajinné oblasti Brdy.
Bekasiny pozoruji v Brdech již několik let. Jejich období lásky je fascinující zážitek, na který si rozhodně stojí za to přivstat ještě za tmy! 🙂 Po nastudování a vypozorování chování samců v období toku jsem se za nimi začal vydávat v polovině dubna, kdy se jejich aktivita začíná zvýrazňovat. Teritoriální vzdušná kolečka samců doprovázená „mekáním“ vibrujících rejdových per, jsou opravdu velmi silným zážitkem!
Charakteristickým znakem bekasiny je dlouhý rovný zobák, zavalité tělo, krátké nohy s pruhovanou hlavou a tělem. Peří je celkově hnědé. Na vrcholu hlavy se táhne světle hnědý pruh a po stranách pruhy černohnědé. Také od jeho zobáku, přes oči a odtud do jeho týla spatříme černohnědý proužek. Boky bekasiny nesou tmavé proužkování, břicho má světlé.
Jejím typickým chováním je vyhledávání úkrytů, proto na zemi je velmi těžké ji vůbec spatřit a potřebujeme k tomu opravdu notnou dávku štěstí a trpělivosti! Při vyplašení odlétá rychle a klikatě pryč.
V období toku vydává z vyvýšeného místa hlasité volání „ty-ke-ty-ke-ty-ke…“. Hlavním projevem je však výrazné vibrující „mekání“, které vydává ve vzduchu při kolísavém zásnubním letu za pomoci zadních rejdových per. Tento zvuk vydává pouze samec většinou za soumraku, kdy ve značné výšce oblétá svůj hnízdní okrsek!
Bekasina patří mezi tažné druhy. Naši ptáci odlétají v září a říjnu do Středozemí a jihozápadní Evropy. V průběhu března se pak vrací opět zpět na svá hnízdiště a hned po návratu začínají tokat.
Potravu tvoří převážně živočišná složka. Oblíbenou pochoutkou jsou žížaly, pijavky, larvy chrostíků, housenky, larvy tiplic a ovádů,… Důležitou součástí potravy jsou i drobní vodní i suchozemští měkkýši. Bekasina konzumuje, ale také semena pryskyřníkovitých a bobovitých rostlin, šťovíku, ostřic a jiných vlhkomilných duhů.
Bekasina otavní je zvláště chráněný druh kategorie silně ohrožený.
