by 
Létající kozy
Byl teplý, klidný a jasný jarní podvečer. Vzduch byl nasáklý vlhkostí podmáčené louky v srdci Brd znovu ožily životem, který se každoročně vrací s neomylnou přesností. Sem chodím každý rok, na stejné místo, téměř ve stejný čas – sledovat fascinující přírodní rituál, který se tu odehrává jen několik málo týdnů v roce. Tok bekasin otavních.
Nenápadní ptáci, skrytí většinu roku v mokřinách, se teď mění ve vzdušné akrobaty, kteří obhajují svá teritoria v letu, za zvuků, které si příroda šetří jen pro ty, kdo přijdou včas a potichu.
Z úkrytu u okraje louky sleduji první let. Bekasina se vznesla vzhůru, stoupala k večernímu nebi, a pak to přišlo – to nezaměnitelné, mečivé „vuvuvuuu“, které nevychází z hrdla, ale z ocasu, z peří, jež rozvibrovává vzduch při střemhlavém letu. Je to zvuk, který nejde napodobit. Mrazivě krásný. Stará, dávná zpráva, kterou příroda vysílá stále dokola – a já mám pokaždé pocit, že jsem svědkem něčeho vzácného, co se může jednou ztratit, pokud se přestaneme dívat a naslouchat.
🔎Věděli jste, že…
✅ Bekasina otavní (Gallinago gallinago) patří mezi naše bahňáky a v Česku hnízdí v menších počtech, především na podmáčených loukách, rašeliništích a v mokřadech. Nejčastěji ji zaznamenáme právě během toku – díky výraznému mečivému zvuku, který samci vytvářejí pomocí vnějších per ocasu, jimiž při střemhlavém letu „řežou“ vzduch.
To, co často lidé pokládají za hlas, je tedy vlastně mechanický zvuk, něco jako ptačí hudební nástroj. Zatímco přes den jsou bekasiny skryté a nenápadné, za soumraku se z nich stávají zpěváci mokřadů – a především mistři letu.
✅ Zajímavostí je, že bekasiny mají mimořádně velké oči umístěné velmi vysoko a vzadu na hlavě. To jim umožňuje mít téměř kruhové zorné pole – ideální výbava pro přežití ve světě predátorů.
⭕️ Bekasina otavní u nás patří mezi zvláště chráněné druhy kategorie silně ohrožení.
