by 
Noční akrobatka
Noční les má úplně jinou dynamiku než ten denní a během mých „sovích výprav“ mě o tom příroda neustále přesvědčuje. Při té poslední mě zaujal jasně zářící bod v termovizi, který se nacházel přibližně v metrové výšce na kmeni starého buku. Původně jsem tipoval, že jde jen o vyhřátou dutinku po nějakém ptáčkovi, který se zde jen schoval před nepřízni počasí, ale když jsem rozsvítil permanentní LED svítilnu, kterou běžně používáme k nasvícení sov, čekalo mě milé překvapení. Z hloubi stromu na mě zvědavě vykukovala myšice lesní, skutečná elegánka mezi našimi hlodavci.
Na rozdíl od své příbuzné, myši domácí, která se drží spíše při zemi a v blízkosti lidských obydlí, je myšice lesní neuvěřitelně zdatná „šplhavka“. Miluje listnaté lesy plné buků a dubů, kde si své hnízdo klidně vybuduje několik metrů nad zemí v opuštěné ptačí budce nebo právě v dutině stromu, jako byl tento buk. Je to fascinující tvor, který se s příchodem mrazů sice občas stahuje do sklepů či zahradních chatek, ale jeho pravým domovem je divočina.
Při pohledu na ni vás okamžitě upoutají ty obrovské, hluboké oči a nápadné ušní boltce. Nejsou tam jen pro ozdobu – myšice díky nim slyší i ultrazvuk a v noci vidí naprosto dokonale, což je pro ni v souboji o přežití, např. se sovami klíčové. Pokud se přesto dostane do úzkých, má v rukávu (nebo spíše na ocase) drsný trik: kůže na ocase se jí při napadení snadno svlékne, což jí umožní utéct, i když za cenu ztráty části ocásku, který jí na rozdíl od ještěrek už, ale nikdy nedoroste.
Tato malá „lesní klokanice“ je navíc rekordmankou v disciplíně skoku vysokého, protože v ohrožení dokáže vymrštit své tělo až do metrové výšky. Zároveň je to neuvěřitelně pracovitý hospodář; do svých úkrytů si na zimu dokáže nanosit i několik kilogramů bukvic a žaludů. Je až s podivem, že takto aktivní a praktický tvor věnuje tolik času i své hygieně – myšice jsou totiž jedni z nejčistotnějších hlodavců a precizní péčí o srst si zajišťují, aby jim v sychravém lese neprochladl organismus.
Setkání s takovým malým, čistotným a mrštným sousedem je vždycky připomínkou toho, jak pestrý život se v našich lesích odehrává, i když my už dávno spíme.
