Orel skalní

Orel skalní (Aquila chrysaetos) – za jedním z největších dravců lesnatých krajin jsem se vydal ve druhé polovině září s kamarádem Zdeňkem Cahlíkem, kdy jsme využili skvělou nabídku Vaška Šporera, kterému tímto děkuji! 😉 A foto výprava to byla vskutku velmi povedená se spoustou ornitologických zážitků! 🙂

Orel skalní obývá především Eurasii, severní Afriku a Severní Ameriku. v Evropě se vyskytuje v menších či větších izolovaných oblastech.

V České republice nehnízdí, ale téměř pravidelně se můžeme setkat s toulajícími se mladými ptáky pocházejícími z karpatských hnízdišť. Nejčastější pozorování spadají do podzimních a zimních měsíců.

Jeho oblíbeným hnízdním areálem jsou oblasti s množstvím starých stromů, skal a volné prostranství k lovu. Hnízdo si staví většinou na nepřístupných římsách skal, v rozsochách mohutných stromů. Orli staré hnízdo každý rok opravují, takže po čase může dosáhnout obrovských rozměrů a hmotnosti. Stavbu tvoří větve různé síly sebrané v okolí hnízda, kotlinku má vystlanou drobnými větvičkami, kůrou, nebo suchou trávou.

Koncem března snáší samice obvykle dvě vejce. V prvních dnech mláďata krmí a zahřívá pouze samice a až později se krmení účastní i samec. Protože se mláďata líhnou v nestejnou dobu, téměř pravidelně menší ze sourozenců uhyne buď hladem, nebo ho starší usmrtí. Cca po 80 dnech mláďata hnízdo opouštějí. Pohlavní dospělosti dosahují ve 4. až 6. roce života. Toho se dožije, ale jen asi šestina všech vyvedených mláďat.

Orel skalní loví větší živočichy, do velikosti lišky, ale nepohrdne ani mršinami. Po kořisti pátrá orel zpravidla za pomalého nízkého letu nad svým loveckým revírem. Útočí na ni krátkým a prudkým střemhlavým letem. Pokud mu to stavba terénu umožňuje, kořist navíc pronásleduje.

Orel skalní patří mezi zvláště chráněné druhy kategorie kriticky ohrožení.