Saharský prach

Saharský prach – z jižní Evropy se k nám v současnosti přesouvá pás vysoké oblačnosti obsahující značné množství saharského prachu. Jeho největší koncentrace by se nad naše území měla dostat během zítřejšího dne, tedy v pátek (1.3.2024), kdy současně očekáváme i četnější srážky, které nám tento prach tak budou doslova „smývat“ z oblohy na zemský povrch.

→ Co to ten Saharský prach vlastně je a co ho způsobuje?

Saharský prach je směs písku a prachu ze Sahary, rozlehlé pouštní oblasti, která pokrývá většinu severní Afriky. Za silného větru se pak prach a písek dostanou vysoko do atmosféry a za příhodného výškového proudění může být prach přepravován na velmi velké vzdálenosti prakticky po celém světě a urazit při tom tisíce kilometrů.

Za bezoblačného počasí tento prach vytváří celkem silný sluneční filtr a zbarvení oblohy pak nese vyšisovaný, žlutavý nebo někdy šedavě-kovový nádech, zato těsně kolem slunce se pak rozlévá oranžová nebo červeně sytá záře, která poměrně rychle od slunce mizí, což jsem se pokusil zachytit i na snímku…

K tomu, aby se prach dostal z nebe zase zpátky na zem, potřebuje jak už bylo řečeno „smýt“, tedy déšť! „Saharský spad“ v podobě jakéhosi žlutavě jemného blátíčka pak můžeme dobře pozorovat třeba na některých předmětech nebo umytých autech. Po odpaření dešťových kapek pak tato vrstva ze zkušenosti i celkem slušně dlouho drží!

→ Věděli jste, že:

• Největším přírodním zdrojem atmosferického prachu je Saharská poušť (vzhledem ke své gigantické rozloze).
• Saharský prach současně i celkem významně ovlivňuje počasí, především průběh teplot, množství svitu a dopadajícího krátkovlnného slunečního záření a tím třeba i útlum konvekce.