Čáp černý

Čáp černý (CHKO Brdy) – tento překrásný obyvatel lesů žije velmi skrytým způsobem života a tak i přes svoji nemalou velikost a výrazné zbarvení, často uniká naší pozornosti.

Čápi černí vyhledávají lesnaté oblasti s tekoucími a stojatými mělkými vodami bohatými na ryby. Právě ryby a další vodní živočichové jsou jeho hlavní potravní složkou, kterou v době hnízdění neúnavně zásobuje své ratolesti.

U nás obývá většinou staré smíšené nebo listnaté lesy, ale v posledních letech začali černí čápi postupně pronikat i do menších lesů zemědělsky intenzivně využívané krajiny. Svá hnízda si oproti svému bílému příbuznému, který dává přednost komínům a sloupům, staví na stromech – často např. na bucích.

Ze svých zimovišť k nám černí čápi přilétají obvykle v březnu a dubnu a hned brzy po svém návratu se na hnízdě objeví tři až pět čistě bílých vajíček, na kterých se v zahřívání střídají oba rodiče. Asi po měsíci se z nich líhnou bělostná mláďata, která se hned vzápětí začínají ozývat hlasy, které velmi připomínají oblíbenou dětskou pískací kačenku 🙂

Péče o mláďata na hnízdě trvá více než dva měsíce. Mláďata jak postupně rostou se současně i přebarvují – začínají jim vyrážet černé letky a nakonec i tmavé obrysové peří. To je doba, kdy se blíží opuštění jejich rodného hnízda a neposední junioři jsou v té době i tak trochu nebezpeční i vlastním rodičům – když jim jeden ze starých ptáků přinese potravu, velká mláďata se k němu nahrnou a občas ho div neshodí z hnízda.

Na sklonku léta se čápi vydávají na cestu do zimovišť, která leží v pásu mezi jižním okrajem Sahary a rovníkem a junioři tuto cestu podnikají nezávisle na svých rodičích. Za den obvykle čápi uletí sto až tři sta, výjimečně dokonce až pět set kilometrů, což je opravdu obdivuhodný výkon! Jejich letové trasy se rok od roku mohou proměňovat. Svým zimovištím jsou čápi, ale věrni a každý rok se tak vracejí na stejné místo.

Naše populace to nemá jednoduché. Hnízdní ch lokalit každým rokem dramaticky ubývá ať již fragmentací lesních porostů těžební činností po kůrovcových nebo opakovaných větrných kalamitách. Mezi další závažné faktory patří nešetrné úpravy nejen lesních vodotečí, intenzivní zemědělství, existence nezabezpečených elektrických vedení, do kterých ptáci narážejí a hynou zasaženi elektrickým proudem.

Čáp černý je zvláště chráněný druh kategorie silně ohrožení.