by 
Za králi skal
Kamzík horský je symbolem horské divočiny a jeho pozorování v přírodě je vždy výjimečným zážitkem. Minulý víkend jsme se proto s partou přátel vydali do Lužických hor, abychom nafotili kamzíky v období jejich říje. První den jsme strávili na kamenných mořích, kde jsme očekávali jejich přítomnost, ale bohužel jsme žádného kamzíka za celý den nespatřili. Mrazivé počasí a čerstvý ledový vítr nám situaci vůbec neusnadnily, ale nevzdávali jsme to. Druhý den jsme změnili lokalitu – a tentokrát to vyšlo!
Listopadové výrazné ochlazení s prvními sněhovými epizodami způsobilo jejich adaptaci na chladné horské prostředí. Zatímco v letních měsících vyhledávají vrcholové partie, v zimě sestupují do nižších poloh, často k místům s krmelci, což byl bohužel náš případ i přes to, že jejich říje stále ještě pokračuje.
Kamzíci jsou mistři pohybu ve skalnatém terénu. Jejich kopyta jsou přizpůsobena k bezpečnému pohybu na strmých svazích – mají ostré okraje a měkké polštářky, které jim umožňují snadno zdolávat i ty nejnebezpečnější masivy. Navíc jejich hustá zimní srst, která tmavne, je chrání před chladnými podmínkami horského prostředí. Jednou z fascinujících vlastností je jeho schopnost vyskočit až dva metry do výšky a šest metrů do dálky. Tato schopnost je klíčová pro přežití v drsném horském prostředí, kde se pohybuje mezi strmými útesy, aby unikl predátorům nebo hledal potravu.
Kamzík horský však není u nás považován za původní druh, i když u nás žil v dobách před zhruba 100 tisíci lety, kdy Evropu sužovalo poslední zalednění (dokládají to pozůstatky kamzíků nalezené v jeskyních Českého i Moravského krasu). S následným oteplením však vymizel. Do Lužických hor se dostali znovu až koncem 19. století, kdy jej dovezl hrabě Kinský z Rakouska a choval v oborách. Po rozpadu obor se kamzíci rozšířili do volné přírody a úspěšně se zde aklimatizovali.
Zajímavosti o kamzících:
✅ Perfektní horolezci – Kamzíci mají speciální strukturu kopyt – měkké polštářky obklopené ostrými okraji jim umožňují pevně uchopit i malé výstupky na skalách. Díky tomu mohou bezpečně šplhat po strmých svazích a uniknout tak predátorům.
✅ Změna barvy srsti – Jejich srst se mění podle ročních období. V létě mají rezavohnědý kožich, zatímco v zimě se jejich zbarvení mění na tmavé, což jim pomáhá lépe se maskovat v zasněženém horském terénu.
✅ Kamzičí vous – Kamzíci mají na hřbetě prodloužené chlupy, tzv. „kamzičí vous“, které se vztyčují při vzrušení nebo nebezpečí. Tato zvláštnost byla kdysi ceněnou loveckou trofejí.
✅ Výborný zrak – Kamzíci mají široké zorné pole a ostrý zrak, díky kterému dokážou včas zpozorovat predátory nebo jiné hrozby. To je klíčové pro jejich přežití v otevřených horských oblastech.
✅ Říje plná dramat – Říje probíhá od listopadu do prosince. V této době se samci utkávají v soubojích o samice. Tyto souboje jsou sice intenzivní, ale zřídka kdy končí zraněním – většinou postačí zastrašení.
Tipy pro pozorování kamzíků:
🔆 Ranní a večerní hodiny jsou nejlepší pro jejich pozorování, kdy jsou nejaktivnější.
🔆 Hledejte je na skalnatých svazích.
🔆 Důležitá je tichost a nenápadnost – kamzíci mají velmi citlivý sluch a snadno se vyplaší.
Setkání s kamzíkem je nezapomenutelný zážitek, který připomíná sílu a krásu přírody. Pozorování jejich života je lekcí, jak dokonale se zvířata mohou přizpůsobit i těm nejnáročnějším podmínkám. 🌲✨
