Chřástal vodní (Rallus aquaticus) – Jednoho dubnového rána jsem se vydal vyzkoušet nové tělo Sony Alpha A7IV na jednu úžasnou podmáčenou lokalitu s rybníčkem obklopeným rozsáhlou plochou litorálních rákosin a přilehlou loukou, na které se toho rána prohánělo hned několik tokajících bažantů a z trávy na mě vykukoval dokonce párek koroptví.
Po příjezdu jsem se uvelebil s dalekohledem na místě, odkud jsem měl dobrý rozhled a byl současně i částečně skrytý. Pěvci se to zde jen hemžilo a takový blahodárný přírodní koncert bez lidí jsem dlouho nezažil! 🙂
Po nějaké době pozorování, kdy jsem usrkával a vychutnával poslední doušky ranní kávy, kterou jsem si sebou dovezl, se z pobřežní vegetace nedaleko začal ozývat podivný hlas, který mi velmi připomínal kvičení nebo bručení malého prasete (rozhodně nezněl jako ptačí).
Maličko jsem znervózněl a jedním okem jsem začal současně kontrolovat i směr, ze kterého se ten “divný” zvuk ozývá. Vždy, když hlasové projevy ustaly, všiml jsem si, že se vrcholky ostřic občas slabě zatřesou a pohyby se neustále přibližují. To jsem si již byl jistý, že na selátko to rozhodně nevypadá a tak jsem si lehl do trávy a v očekávání si připravil i svůj nový fotoaparát.
Netrvalo to dlouho a z pobřežní vegetace vyběla k mému překvapení malinká slepička se svítivě červeným zobákem velikosti kosa tak prudce, že jsem se jí až lekl! 🙂 🙂 Než jsem se stačil vzpamatovat, venku za ní byla druhá, která ji evidentně pronásledovala – jednalo se o dva samečky chřástala vodního, kteří spolu toho rána soupeřili o nadvládu danné oblasti.
Chřástal je totiž v době hnízdění silně teritoriální, takže prudké boje s nespárovanými samci jsou na denním pořádku. Hnízdo si staví oba partneři v hustých porostech, vestavěné zpravidla do stoličky ostřic či trsů rostlin přímo nad vodou. Samička snáší cca 7 až 11 vajíček a sameček ji po dobu jejího sezení krmí. O potomky pak následně pečují oba rodiče a mláďata z první snůšky pomáhají při výchově mláďat z druhého hnízdění.
Jeho potravu tvoří převážně živočišná složka složená z vodního hmyzu, larev, pavouků, korýšů, měkkýšů a červi. Nepohrdne, ale ani malými rybkami, žábami popřípadě i malými ptáky. Z rostlinné složky to pak jsou především semena vodních rostlin a hlízy. Chřástal vodní je tažným druhem a u nás hnízdí relativně vzácně, i když v poslední době se jeho početnost pravda mírně zvýšila. Podle současných odhadů u nás hnízdí 800 až 1200 párů. U nás přezimuje jen menší část ptáků, většina jich od srpna odlétá na jih a západ do Itálie, Francie. Na hnízdiště se vracejí pak od poloviny března do dubna.
Žije poměrně skrytě v mělkých vodách hustě zarostlých bažinnou vegetací jako jsou pobřežní porosty rybníků, bažiny nebo slepá ramena potoků a řek. V hustých porostech se cítí natolik bezpečně, že jen zřídka vychází na exponovanější místa a v nebezpečí rychle odbíhá do úkrytu. Je výborný plavec a v případě ohrožení se dokáže dokonce i potopit!
Chřástal vodní patří u nás mezi zvláště chráněné druhy kategorie silně ohrožení.