Kalous ušatý (střední Čechy) – je spolu s puštíkem obecným naše nejrozšířenější sova, která svým vzhledem připomíná tak trochu zmenšeného výra. 🙂
Nalézt ho můžeme od nížin až po horské polohy kolem 1000 m.n.m. Dává přednost otevřenému terénu s lesíky nebo skupinami stromů s přilehlými loukami nebo poli před souvisle zalesněnými plochami. Nejčastěji se s ním můžeme setkat poblíž lidských sídel např. v parcích a na hřbitovech.
Ve dnech sedává ve větvích stromů a na naše přiblížení dokáže reagovat dokonalou imitací kusu starého pahýlu a to tak, že si přitiskne peří k tělu a protáhne se do výšky. Nalézt ho pak není úplně jednoduché. 🙂
Kalous ušatý si sám hnízdo nestaví, ke hnízdění využívá hnízd jiných ptáků převážně krkavcovitých, hlavně strak, ale i opuštěná starší hnízda jiných dravců. Zahnízdit může i v polo dutinách v hlavatých vrbách a zcela výjimečně může zahnízdit i na zemi.
S kalousím houkáním se můžeme setkat již od konce ledna, převážně však v průběhu února a března. Naši kalousi ušatí jsou z části stálí a přelétaví. V zimních měsících se pak můžeme pravidelně setkat se skupinami kalousů, kteří pocházejí ze severních a východních hnízdišť (Ruska a Skandinávie), vzdálených často i přes 500 km.
Přes den jsou ukryti zpravidla v hustých jehličnanech v počtech i několika desítek kusů a na lov se vydávají až za soumraku na okolní pole či louky. Při večerním rozletu pak můžeme kalouse i velice snadno přilákat kouskem polystyrenu třením o sklo, čímž velice věrně napodobíme hlas drobných savců – myší, které nejen tyto sovy vyhledávají hlavně sluchem. Chce to jen trošku cviku! 🙂
Hromadná nocoviště jsou kalousy navštěvována po celou řadu let. S blížícím se jarem se kalousi začínají hlasově projevovat, což je známka toho, že se kalousi připravují na odlet na svá hnízdiště.