Kudlanka nábožná

Kudlanka nábožná (jižní Morava) – mi svým vzhledem pokaždé připomene potvoru, se kterou Sigourney Weaverová sváděla boj na život a na smrt v americko-britském sci-fi hororu Vetřelec. Kudlanka nicméně svůj název získala za svojí daleko mírumilovnější vlastnost. Svoje dlouhé přední končetiny totiž v klidovém stavu většinou krčí do polohy připomínající modlitbu. Já osobně bych se klonil, ale k přejmenování, protože zas až tak nevinný tvoreček to rozhodně není.

Kudlanka nejen svým vzhledem, ale i chováním skutečně naplňuje beze zbytku roli Vetřelce. Velmi dokonale totiž splývá s okolní vegetací, kde na svou kořist číhá v naprosto strnulé pozici a útočí z nenadání rychlým vystřelením svých skládaných předních končetin opatřených „trny“, které ze svojí „modlitbičky“ dokáže velmi rychle proměnit ve sklapovací past, ze které se nedostane i mnohem větší a silnější jedinec.

Kudlanky se živí převážně hmyzem, který je menší nebo stejně velký jako ona, ale ulovit dokáží výjimečně i mnohem větší „kusy“. Dokáží chytit různé cvrčky, červy, šváby, dokonce i mouchy v letu, ale nepohrdne ani motýli nebo pavouky. Osobně jsem viděl, jak kudlanka dokonce zápasila s vosou, kterou chytla svými končetinami za „podpaždí“ jejích roztažených křídel. Vosa se po tomto sevření začala následně vehementně bránit, ale kudlanku to naprosto nevykolejilo. Nejprve odkousla žihadlo a pak se pustila do samotného těla, ze kterého spořádala na posezení všechny jeho měkké části…

Kudlanky jsou navíc vybaveny i poměrně dokonalým prostorovým zrakem. Zatímco její tři jednoduchá očka na temeni slouží k vnímání světelné intenzity, velké oči na hlavě využívá k orientaci a zachycení pohybující se kořisti. K tomu navíc ještě umí detekovat i ultrazvuk, čehož využívají jak k zachycení letící kořisti, tak na svoji obranu. Tento její další smysl totiž dokáže zachytit netopýří echolokaci a v letu pak mají větší šanci vyhnout se svému ulovení náhlými akrobatickými změnami směru.

Jedním z nejrozšířenějších a nejznámějších mýtů o kudlankách je, že samička po páření ukousne samečkovi hlavu a na závěr ho za odměnu sežere. To se stává ve skutečnosti, ale jen zcela výjimečně a navíc u kudlanek chovaných v laboratorních podmínkách, kde jsou jedinci vystaveny určitému stresu a nebo při nedostatku potravy. Rozpoznat jinak chlapečka od kudlančí holčičky lze velmi snadno. Zadeček kudlanek je tvořen několika články, přičemž sameček jich má osm a samička pouze šest.

Kudlanka nábožná patří mezi zvláště chráněné druhy kategorie kriticky ohrožení.