Kulíšek nejmenší (CHKO Brdy) – je nejmenší sovičkou Evropy – je jen o něco málo větší než náš vrabec domácí.
Za kulíšky se vydávám na jaře a na podzim do Chráněné krajinné oblasti Brdy. Hlavně podzimní období zbožňuji již kvůli barevnosti a pestrosti naší přírody. Na podzim si kulíšci obhajují svá teritoria a melodickým pískáním dávají najevo svou přítomnost. Tam, kde svá území sdílí např. s puštíky, je podzim prakticky jediné roční období, kdy se hlasově výrazněji projevují. Naopak na jaře svým hláskem dávají najevo svou přítomnost i případné samičce.
Kulíšci nejsou rozhodně žádní bázlivci, jak by se na první pohled mohlo zdát. Při obhajobě svého hnízdního okrsku útočí na každého soka a nezaleknou se dokonce ani člověka. Obzvláště v blízkosti jeho hnízdní dutiny se jeho agresivita stupňuje. Nejednou tak kulíšek zaútočil i na mě a jednou mi srazil z hlavy dokonce i kšiltovku! 🙂
Kulíšci obývají jehličnaté a smíšené lesy středních a vyšších poloh s v oblastech s členitějším terénem a výškovým převýšením (v nížinách na něj zpravidla nenarazíme).
Při svém hnízdění jsou odkázáni na práci datlů, žlun a strakapoudů – obsazují totiž jejich starší dutiny. Sameček do vyhlídnuté dutiny na jaře (na přelomu března a dubna) pak neustále vletuje, vykukuje ven a jemným výrazně slabším hláskem láká samičku do dutiny. V těsné blízkosti dutiny pak probíhá i vlastní páření za doprovodu tlumeného pískání a cvrčivých hlasů. Zvolenou dutinu pak často obývají řadu let; hnízdí jednou ročně.
Jeho potravu tvoří drobní savci, které se vydává lovit v podvečer, v době hnízdění pak i během dne. V zimě a v době potravní nouze, či při hnízdění pak ukořistí i nějakého toho pěvce.
Kulíšek nejmenší je zvláště chráněný druh kategorie silně ohrožení.
