Skorec vodní (CHKO Brdy) – tento středně velký pěvec velikosti kosa je mimořádný svým způsobem života. Jako jediný pěvec se totiž za potravou potápí a tak je velmi úzce vázaný na vodní biotop, který tvoří především horské a podhorské bystřiny, potoky a malé mělké říčky s kamenitým či štěrkovým dnem a vystupujícími balvany (často v lesích). Setkání s ním dál než pár desítek metrů od vody je téměř nemyslitelné.
V našich podmínkách své mokré království skorci neopouštějí ani v zimě. Patří mezi tzv. stálé ptáky a jen když jim potok či říčky zamrznou, přestěhují se na místo kde je voda dosud volná, ať již je to nedaleko hnízdiště pod nějakým stupněm či vodopádem, nebo do nižší nadmořské výšky.
Mráz je pro skorce velkým nepřítelem. Zamrzlá hladina znamená odříznutí od hlavního zdroje potravy. Skorec se totiž jako jediný pěvec za potravou potápí. Na příhodném místě vběhne, nebo i vletí do vody a pomocí křídel a tlaku proudící vody se udržuje u dna, kde ve skulinách pod kameny pátrá po nejrůznějších bezobratlých, případně i po rybím potěru či jikrách. Mylná je představa, že skorec po dně chodí jako po souši. Podél dna ve skutečnosti spíše plave údery pomocí úderů silných křídel.
Skorce nejčastěji spatříme sedět na nějakém kameni (kde jsem na něj narazil i já) nebo kládě uprostřed potoka, kde ho prozradí hnědé tělo kontrastující s čistě bílou náprsenkou, kterou má jak sameček, tak i samička. Stejně jako je výjimečný skorčí způsob života, je výjimečné i jeho hnízdo. Je to to uzavřená kopulovitá stavba s uzavřeným širokým otvorem postavená převážně z mechu, trávy, listí a kořínků. Díky mechu zeleně vyhlížející hnízdo bývá nejčastěji umístěno ve stěnách břehů blízko hladiny mezi kameny, kořeny, pod různými mostovkami, přičemž výjimkou nejsou hnízda, která si skorec postaví za vodní stěnou vodopádu či jezu.
Hnízdit začínají poměrně brzy na jaře (již začátkem března). Mladí skorci se po vyvedení z hnízda rychle rozptylují od hnízda po i proti proudu, aby si nalezli místo, kde pokud přežijí, následující sezónu zahnízdí v novém teritoriu. To si, ale mladí samečci pak musí obhájit svým skorčím zpěvem.
