Slavík modráček

Slavík modráček (CHKO Brdy) – jednoho časného dubnového rána jsem vyrazil opět na monitoring ptačích druhů do CHKO Brdy. Jižní „navrátilci“ v těchto dnech během hledání nových, nebo při obhajobě svých tradičních lokalit doslova řádí o sto šest a tak je v této době největší šance odhalit zajímavé druhy z ptačí říše.

Hned u pozorování strnada rákosního při shánění jeho potravy jsem zaregistroval nedaleko krásný hlásek, který pro mě byl naprosto neznámý. Začal jsem tedy pátrat po okolí, kdo je tím koncertním zpěváčkem a na stéble rákosiny prozradil svojí přítomnost ptáček s modro oranžovou náprsenkou, která nemohla patřit nikomu jinému než slavíku modráčku – jednomu z našich nejkrásnějších pěvců. V CHKO Brdy je naprosto netypickým druhem a tak jsem zprvu nechtěl věřit vlastním očím. Asi po půl hodině pozorování jsem zjistil, že se modráček pohybuje stále na stejném a v relativně malém okrsku. Přeletoval z křovinky zpět do rákosin a při tom si vesele a poměrně i hlasitě prozpěvoval.

V nestřeženém okamžiku, kdy seskočil hluboko do rákosí jsem se pomaličku přemístil k jednomu z míst, kde se předtím s oblibou pohyboval a pečlivě se zamaskoval. Asi po 15 min čekání s úspěchem zacvakal kulomet závěrky při prvním záběru! Domů jsem se tak vracel nejen s úžasnými zážitky z pozorování nového ptačího druhu v této oblasti, ale i s prvním mým záběrem slavíka modráčka.

Na druhý den po noční směně jsem ze z práce vydal pro změnu jen kousek za Plzeň k jednomu menšímu rybníčku, kde se čas od času objeví také nějaký ten netradiční druh a jaké velké překvapení pro mě bylo, když jsem po zastavení zaslechl opět ten krásný zpěv, který jsem měl ještě z minulého dne doslova v živé paměti! Na této lokalitě jsem nakonec vyfotil a zaznamenal dva samečky modráčků a dokonce i jednu samičku, což skýtá jistou naději, že by zde mohli snad i zahnízdit 🙂

Slavík modráček vyhledává bažinaté oblasti s rákosem, orobincem, ostřicemi doplněné vrbičkami a jinými křovinami, pod kterými si v jamce na zemi mezi hustou vegetací samička staví hnízdo. To bývá spletené z kořínků travin, listů a je obvykle vystláno mechem, na který následně nanáší jemnější materiál jako je peří nebo nalezená srst.

Modráček je tažným druhem – jeho zimoviště se nacházejí v oblasti Středozemí až po subsaharskou Afriku. Na zimoviště odlétá během srpna až poloviny října a nazpět se vrací již během poloviny března až dubna a ihned se pouští do práce. Samička snáší zanedlouho čtyři až šest vajíček, které následně zahřívá po dobu dvanácti dnů. Sameček se v zahřívání příliš neangažuje a jeho čas nastává opět až při krmení, na kterém se podílejí již oba po dobu přibližně dvanácti až čtrnácti dní. Podobnou dobu je pak ještě následně dokrmují i mimo hnízdo.

Jeho potravou je hmyz, drobní červi a měkkýši, ale i pavouci. V podzimních měsících pak s oblibou obírá male bobulky. Dožívá se přibližně jedenácti let. Slavík modráček patří mezi zvláště chráněné druhy kategorie silně ohrožení.