Vlha pestrá (jižní Morava) – je po právu označována klenotem mezi našimi ptáky a jako každý správný klenot je v naší přírodě i poměrně vzácná. První hnízdění na našem území bylo prokázáno v roce 1954 u Lednice na jižní Moravě. Od poloviny 80. let zde hnízdí pravidelně a v posledních letech se jejich počty pozvolna zvyšují. Dnes lze jejich výskyt výjimečně zaznamenat i v Jihočeském či Středočeském kraji.
Začátkem června jsem se za těmito „českými papoušky“ vydal s kamarádem Zdeňkem na Moravu. Jednu (nejsevernější) lokalitu jsem vytipoval dopředu z pohodlí domova v oblasti Olomouce, kde Zdeněk pracuje a mohl ji tak předem ověřit. Druhou lokalitu s vlhami jsem pak „připravil” na jihu v oblasti úrodných vinic a skalních stepí na Pálavě, která měla být mnohem zajímavější. Tuto oblast jsme dopředu zmapovanou, ale neměli a nezbývalo tedy nic jiného, než se na ní vydat takříkajíc naslepo. Záměrně jsme si ji proto ponechali až na závěr naší expedice.
První den strávený na Moravě jsme zamířili na Zdeňkem prověřené místo na Olomoucku, do starého opuštěného pískového lomu, kde vlhy sdílejí hnízdní areál spolu s břehulemi říčními. První den jsme pojali spíše, ale jen jako seznamovací a většinu času trávili pozorováním. Dle chování vlh jsme hledali vhodné místo k focení, aby je naše přítomnost zbytečně nevyrušovala, ale současně jsme měli šanci i na nějaký ten správný záběr. Druhý den v podvečer jsme se sem opět vrátili a pečlivá příprava se vyplatila! 🙂
Třetí, tedy poslední den naší expedice jsme se brzy ráno přesunuli z Hané na Pálavu mezi rozsáhlé vinice. 🙂 Vlh jsme zde odhadli něco kolem šedesáti jedinců, což je již celkem slušná populace. 🙂 Než však došlo na focení, zaslechl jsem nedaleko od nás povědomý hlas „du-du-dududu“, který patřil dudkovi chocholatému. Rázem se tak naše fotografické priority začaly měnit! 🙂 Ale o tom až v dalším příspěvku…
Vlha pestrá je barevně nápadný pestrý pták velikosti asi tak špačka. Má delší zobák a do špičky prodloužená středová ocasní pera. U nás se vyskytuje poměrně vzácně v teplejších oblastech v otevřené krajině, většinou poblíž řek s hlinitými břehy, cihelnách, starých dolech apod.
Potravu tvoří hlavně létající hmyz (blanokřídlí, včely, vosy atd.), který loví zásadně v letu. Pro lov kořisti se žihadlem je vlha výborně vybavena. Vosu nebo včelku dokáže chytit do špičky zobáku a velmi obratně ji zbavit žihadla, čímž se vyhne nepříjemnému bodnutí. Po ulovení hmyzu usedá na vyvýšené místo, kde svoji dobrotu pak konzumuje.
Vlha je společenský pták – hnízdí v koloniích ve společnosti dalších příslušníků vlastního druhu, u nás nejčastěji ve starých pískovnách, které nabízejí kolmé písčité nebo hlinité stěny do kterých si hloubí nory.
Zimuje v tropické a jižní Africe a na své hnízdiště se vrací v květnu. Opouští je pak během srpna a první polovině září. Je vynikající letec, za den urazí i 500 km.
Vlha pestrá patří mezi zvláště chráněné druhy kategorie silně ohrožení.