Potápka roháč (Podiceps cristatus) – je naše největší a také nejběžnější potápkou. Velikosti svého těla se přibližuje velikosti kachny divoké, ale od ní jí odlišuje dlouhý štíhlý krk a světlé zbarvení spodní části těla. Ve svatebním šatě má sameček černohnědě zbarvený hřbet, na hlavě vynikají černé péřové růžky a hnědý límec s prodlužených odsávajících per….
Sýc rousný (CHKO Brdy) – jeho volání zaslechneme v přírodě nejčastěji. Svými hlasovými projevy sameček označuje svoje hnízdní teritorium. Zvláště z jara, obvykle koncem února vytrvale volá nejen v noci, ale občas i ve dne. Sýc rousný je středně malá sova s opeřenýma nohama, kontrastně zbarveným závojem a černě lemovanýma žlutýma očima, nesoucí na hřbetě bílé skvrnění. V toku vydává…
Skorec vodní (CHKO Brdy) – tento středně velký pěvec velikosti kosa je mimořádný svým způsobem života. Jako jediný pěvec se totiž za potravou potápí a tak je velmi úzce vázaný na vodní biotop, který tvoří především horské a podhorské bystřiny, potoky a malé mělké říčky s kamenitým či štěrkovým dnem a vystupujícími balvany (často v lesích). Setkání…
Sovu pálenou (Tyto alba) s výrazným srdčitým závojem kolem očí pozná snad každý z nás. Ale kdo ji ve skutečnosti viděl i na vlastní oči? Na území naší republiky sice pravidelně hnízdí, ale za posledních padesát let se její stavy natolik ztenčily, že dnes se s ní na našem území setkáme bohužel již velmi vzácně….
Zimní teplotní inverze Pod tímto pojmem si asi většina z nás představí zdroj depresivního, sychravě-mlhavého a chladného počasí s absencí slunečního svitu. Ano, zatímco obyvatelé nížin lamentují a vzdychají, najde se i celá řada lidí, kterým inverze přináší opačný dojem. Tím jsou zejména obyvatelé a návštěvníci hor, kterým se z vrcholků při tomto počasí naskýtají…